Zdravím! Jsem domovarník, který má potřebu zaznamenávat své snažení přehledně někam na jedno místo a zároveň poskytnout možnost ostatním do svých záznamů a poznámek nahlédnout. To může být prospěšné vzájemně, protože všichni svůj koníček rádi posouváme někam dále. 😉

Najdete zde příspěvky k jednotlivým várkám, ale také k používanému vybavení a možná ještě něco dalšího.

Jak to všechno začalo?

Na začátku byla touha po uvaření vlastního piva. Nic jsem o tom nevěděl. Jen to, že potřebuji vodu, slad, chmel a kvasnice. Taky jsem o tom dlouho jen mluvil, ale na skutečný čin prostě nebyl čas. A tak plynuly měsíce, možná i roky a jediné, co mě s mým budoucím koníčkem pojilo, byla ta myšlenka. Nikde jsem nic nehledal, nestudoval, nečetl. Absolutně nepolíbený jakýmikoliv znalostmi, ani jsem v té době nevěděl, kde nějaké informace hledat. A nakonec jsme se s jedním kamarádem u nás ve vsi domluvili, že to společně zkusíme.

První várka

Sešli jsme se v klubovně brzy ráno, protože jsme tušili, že to bude na celý den. Já měl na starosti vodu, kamarád obstaral suroviny z nějakého eshopu a z nějakých webových stránek vytisknul „návod“. A jak to první vaření dopadlo?

Další pokusy

Po prvním vaření mě ovládla touha přijít věcem na kloub, a protože jsem hlavní příčinu neúspěchu spatřoval v nezvládnutém kvašení, přišlo na řadu pár mladinových koncentrátů, které se jen smíchají s vodou a přidají se přiložené kvasnice. Myslel jsem si, že takový koncentrát přece musí být udělaný bezchybně a že tedy mohu vyloučit všechno kolem a soustředit se jen na to kvašení. Některé koncentráty dopadly lépe, některé hůře a jeden jsem nakonec i vylil na kanál. Dnes si myslím, že zásadní nedostatek těchto koncentrátů jsou jejich přibalené kvasnice, které jsou umístěné pod plastovým víčkem plechovky a tedy stejně jako celá plechovka, nebývají uskladněné v chladu. To sušeným kvasnicím neprospívá a díky takovémuto skladování nemají v době použití odpovídající vlastnosti. Dnes mohu tedy zájemcům o výrobu piva z koncentrátu doporučit, aby si ke koncentrátu koupili ještě zvlášť sušené kvasnice z nějakého ověřeného eshopu, kde ví, jak sušené kvasnice skladovat. Já nakupuji u Karla Točíka v Táborské pivotéce.

Následovalo několik pokusů ze sladinových koncentrátů, které se naředí s vodou a následně proběhne chmelovar. Zde jsem zaznamenal významný kvalitativní posun, nicméně pořád to nebylo ono.

Grainfather – můj první pivovar

Chtěl jsem se někam posunout a pořízení AIO systému mi tenkrát dávalo smysl. Z první várky jsem byl absolutně nadšený a v tomto pivovaru jsem udělal asi 30 várek. Něco se mi líbilo, něco se mi nelíbilo a za čas jsem si chtěl pořídit hrnec s míchadlem…

Spádový pivovar domácí výroby

A to je mé dnešní vybavení pro přípravu mladiny, objem hotového piva 55-60 L. Mám s ním výborné zkušenosti, efektivita rmutování dosahuje hodnot přes 90% a díky zvedacímu kladkovému mechanizmu je možné snadno dekokčně rmutovat i spílat samospádem. Více v samostatném příspěvku. 😉

Ostatní vybavení

V průběhu let od první várky jsem nashromáždil vybavení na kvašení, chlazení, zrání piva, ale také na servírování z kyvet, mytí lahví, mytí kyvet, lahvování. Ale také různé měření, analýzu vody atd.

Kam to celé směřuje?

No, to bych taky rád věděl… 😉 Jsem členem Cechu domácích pivovarníků, Americké asociace domovarníků AHA, samozřejmě jsem se svou domácí výrobou piva řádně nahlášen u místně příslušného Celního úřadu a možná někdy v budoucnu povýším svůj pivovar na komerční, s možností produkované pivo prodávat. Jen tak, pro zábavu.